Elan
Kdo je Elan?
Podobně jako Bashar, Elan pochází z civilizace Essasani. Channelované informace o tom, jak si tvořit svou realitu a o její povaze nám přináší Andrew. Ačkoli povaha moudrosti pochází z podobného základu jako ta od Bashara, dozvídáme se i nové, specifičtější koncepty i perspektivy, které lze prakticky aplikovat v našem životě.
Rozhodování a moc přítomnosti
Jelikož je přítomnost výsledkem přítomného okamžiku a ne minulosti, v každém tomto okamžiku se „rozhodujeme“ kdo a kým skutečně jsme – a přesně tak se ihned STANE.
Nekonečně védomí, kterým my všichni jsme, formuje naše bytí nekonečně mnoha způsoby – podle toho, jak v daný okamžik volíme to, kým nyní jsme. Většina lidí předpokládá, že se „stáváme“ a měníme díky počtu kroků, které k danému výsledku vedly. Snaží se plnit jistá kritéria pro splnění cíle – ale to všechno je jen iluze. Uveďme si konkrétní příklad: Petr věří tomu, že když bude cvičit každý den, za 3 týdny bude silný. A tak tomu i za 3 týdny jest. Ale jen proto, že se rozhodne BÝT v onen budoucí přítomný okamžik silný. Ne proto, že učinil potřebné kroky k realizaci svého cíle a cvičil každý den.
A proto, pokud si něco přejete, můžete si zvolit delší cestu (klasický přístup člověka), která vyžaduje jistý počet kroků, které jsou potřeba k dosažení určité destinace – stavu bytí. Nebo musíte splnit určitá kritéria. Když pak tato kritéria splníte nebo projdete všemi kroky – až pak si konečně umožníte se rozhodnout v tomto stavu být.
Můžete si ale zvolit i kratší cestu a jednoduše se rozhodnout, že je tomu tak již NYNÍ. Bez nutnosti potřebných kroků nebo kritérií, abyste se tam „dostali“. Pokud tomuto rozhodnutí důvěřujete a jednáte podle něj – realita nemá jinou možnost, než se tomu v PŘÍTOMNÉM OKAMŽIKU přizpůsobit.
Trvejte na svém rozhodnutí
V této části „procesu“ se většina lidí zasekne. Jakmile se jednou rozhodnete, že jste NYNÍ takoví, jako si přejete a ve vaší realitě se objeví něco, co tomu rozporuje, začnete být zklamaní. „Tak to moje rozhodnutí se neujalo, zdá se, že asi vážně takový/taková nejsem.“
To, co se ale ve skutečnosti děje, je, že se necháte protikladnými „vnějšími okolnosti“ ovlivnit směrem od vašeho nového posilujícího rozhodnutí. Měníte tedy své rozhodnutí na to původní, které reflektuje ne-schopnost. Stále tedy platí, že jste tím, v co se rozhodnete. Ovšem v tomto případě a přítomném okamžiku se rozhodujete v to, co nepreferujete, místo toho, co byste rádi.
Když se tedy rozhodnete, že NYNÍ jste takoví a vaše vnější realita vám ukazuje opak, pak místo toho, abyste si to nechali „rozmluvit“, to využijte pro posílení vašeho nového rozhodnutí! „Podívejme se! Rozhodl(a) jsem se, že jsem takový/taková a můj vnější svět mi ukazuje opak! Díky externí realito, že mi připomínáš pomocí kontrastu, jaké je moje rozhodnutí, takže jej mohu znovu utvrdit a reaktivovat!“
Když se tak ve vaší realitě objeví něco, co se jeví, jako opak toho, co jste chtěli, použijte tyto okolnosti k zesílení vašeho rozhodnutí spíše než jeho zrušení.
Příklad: Pokud se rozhodnete, že (chcete být) jste velice populární osobností a pak si všimnete, že vás nikdo nezve na akce, o kterých jste to očekávali, nenechte se odradit od vašeho nového rozhodnutí (což znamená vrátit se zpět k tomu původnímu, bezmocnému – nejsem populární). Odpovězte či reagujte: „Ach, děkuji ti, vnější realito, že mi připomínáš kontrastem toho, co je moje nové rozhodnutí, abych ho mohl ještě zesílit a utvrdit!“
V rámci procesu „vytrvání na rozhodnutí“ vždy využívejte realitu kolem sebe jako posilovač vašeho nového rozhodnutí. Postupně se totiž dostanete do bodu, kdy jej svět kolem vás začne plně reflektovat.
Přesvědčení a „to, co je přímo před vámi“
| Příčina | => | Opožděný výsledek |
|---|---|---|
| Původní zvuk | => | Opožděné echo zvuku |
| Přesvědčení | => | Vámi vnímaná realita |
Uvažujte o přesvědčeních jako o příčině a o „tom, co vidíte před sebou“ jako o opožděneném výsledku. Podobně jako křik uvnitř skal může být příčinou a jeho echo zpožděným důsledkem. Všimněte si, že když zakřičíte „jedna“ a hned pak „dvě“, v momentě, kdy zakřičíte „dvě“, ještě stále slyšíte dozvuky „jedna“. Podobně je tomu u vašich přesvědčení. „Jedna“ reprezentuje vaše původní oslabující přesvědčení a „dvě“ to nové, sebe-posilující. Když se tedy rozhodnete v něco nového, ještě budete vnímat dozvuky toho starého.
Neznamená to ale, že se nové přesvědčení neuchytilo. Jeho echo se k vám prostě ještě nedostalo. Stále totiž vnímáte dozvuky toho předchozího. Neopouštějte tedy vaše nové přesvědčení jen kvůli tomu.
Nekoukejte se na to, co je stejné („Ach, mám pocit, že se nic nezměnilo.“)
Místo toho sledujte rozdíly („Ach, nové přesvědčení začíná přinášet ovoce!“)
Závěr: Ignorujte důkazy starého přesvědčení a hledejte ty v souladu s vaším novým, posilujícím.
Volíte si z již existujících možností
Jste nekonečnou bytostí, která zažívá „konečnost“ času a prostoru, tudíž všechny možné scénáře nebo „verze“ toho, jaký by váš život „mohl“ být, již existují. Každý z nich je hologramem, můžete o nich uvažovat jako o „potenciálních“ nebo „možných“ realitách. Všechny existují zároveň, právě teď.
Nemusíte si tedy vytvářet svůj život z ničeho, protože ona verze již existuje. Je pouze nutné si zvolit onu konkrétní verzi reality z nekonečného počtu dostupných realit.
Je to jako jít do obchodu s delikatesami, kde vidíte jednotlivé chody za sklem. Všechny již existují, jen si musíte vybrat ten, který chcete. Představte si to jako rádio. Není potřeba vytvářet stanici, které chcete naslouchat. Pro rádia již všechny stanice existují. Stačí jen naladit kanál, který chcete přijímat.
Vyberte si ze všech již existujících možností tu verzi reality, kterou preferujete. Učiníte tak zaujetím stavu bytí oné vybrané verze, abyste ji zdůraznili a přivedli do vašeho tady a teď. „Zaujetím stavu“ se rozumí rozhodnutí se, kterou verzi reality chcete zažívat. Pak tomuto rozhodnutí důvěřujte a i na základě něj jednejte.
Vaše činy jsou odrazem vašich přesvědčení
Připomeňme si jednoduchou formuli, která reflektuje pravidla manifestace vaší reality.
Přesvědčení ==> vnímání ==> interpretace ==> emoční reakce ==> myšlenky == činy
- Vaše přesvědčení rozhodují o tom, jak budete realitu vnímat.
- Ihned poté, automaticky (a obvykle nevědomě) interpretujete vaše vnímání reality. To znamená, že (libovolně) přiřazujete, projektujete a "vkládáte" onen výklad reality přes vaše vnímání reality.
- Následuje emocionální reakce vašeho výkladu této reality.
- Pak o této realitě přemýšlíte.
- Nakonec na základě vašich emocí a myšlenek konáte.
Lze tedy říci, že vaše emoce jsou důsledkem vašich přesvědčení. Pokud se vám nelíbí, jak se v daném okamžiku cítíte, zeptejte se sami sebe:
"Čemu musím věřit, abych se takto cítil(a)?"
Tím, že budete takto zpětně dohledávat svá přesvědčení a pak je změníte, změníte tím i příčinu (přesvědčení) a tedy i výsledek (vaše pocity a emoce).
Podobně jsou i vaše činy odrazem vašich přesvědčení. To je velice důležité vnímat. Často můžete lidi kolem slyšet, jak říkají, že něčemu věří, ale jejich činy značí úplný opak. Například: "Očekávajte to nejlepší, ale připravte se na nejhorší." Pokud máte protichůdná přesvědčení, to nejsilnější z nich určuje výslednou realitu, kterou dostanete. A právě vaše činy jsou největším indikátorem vašich nejsilněších přesvědčení. Můžete své jednání považovat za spolehlivý kompas poukazující na vaši nejsilnější víru.
Pro rozpoznání motivu k činům se zeptejte sami sebe:
"Čemu musím věřit, abych takto jednal(a)?"
Je dobré přehodnocovat přesvědčení, které motivují vaše jednání ještě předtím, než budete něco dělat. Pokud říkáte, že očekáváte jen to nejlepší, ale vaše činy ukazují, že se ve skutečnosti připravujete na nejhorší, vaším nejsilnějším přesvědčením je "očekávání nejhoršího" - a tak to v té či oné formě eventuálně zažijete.
Dobrým způsobem, jak vyladit své konání je, se nejprve ve své představivosti zeptat:
"Jak by jednal ten či ta, jež očekává to nejlepší?"
Jakmile ve své představivosti uvidíte, jak takový člověk jedná, imitujte tyto činy "v reálném světě".